Klidová zóna Ryneček - část 1. Historické souvislosti

19.08.2015 02:04

Začneme poněkud zeširoka. Mnoho evropských historických měst bylo z důvodu obrany vybaveno  fortifikačním (obranným) systémem hradeb, vodních příkopů, valů atd. Postupným rozvojem měst daleko za hranice původního opevněného města  ztratily hradby svůj význam, nadále se neudržovaly. Po jejich odstranění se naskytla zajímavá nabídka využití nově uvolněných ploch. Takovým způsobem vznikla okružní třída ve Vídni tzv. Ringstrasse nebo brněnský hradební okruh. Ve Vídni se stala Ringstrasse vyhledávanou stavební lokalitou pro výstavní veřejné i soukromé budovy. Ringstrasse se stala výkladní skříní Vídně a  po vzoru pařížských bulvárů ji také lemuje množství parků, zelených ploch a veřejných prostor. Původní urbanistická bariéra se tak stala integračním prvkem.

Příbram nebyla v situaci, kdy by získala místo po historických hradbách. Výstavbou březohorského sídliště se touto urbanistickou bariérou stala severojižní osa kolem Příbramského potoka, který lemuje i železniční a silniční dopravní linie. Tato linie dělí město na sídliště a „starou" Příbram. Její dosavadní integrační potenciál částečně suploval areál Nového rybníka a provoz Junior klubu. Před téměř 20 lety si tohoto momentu všiml architekt Ivan Plicka, který pro Příbram vytvořil „Studii zelené páteře města“, probíhající od Fialova rybníka až po areál bývalé sodovkárny. Tehdejší návrh byl vizionářský, Přesto by bylo jeho úplné naplnění  asi obtížně realizovatelné. Pro mne je doposud velmi zajímavou myšlenkou návrh modelace potoka do meandrů, Rozšíření a změlčení řečiště s pozvolně se svažujícím břehem směrem k Rynečku. Tak mělo být dosaženo dojmu širokého toku. Aby koryto nezústalo suché, měly v něm být zbudovány jezy, které by stojatou vodu dokázaly okysličovat, společně s provzdušňováním fontánami…

V letech 1997-1998 inicioval další vizionář, Ing. Prausse, ředitel Q-klubu (dnes AMAVET), vybudování tzv. TECHNOPARKU. Myšlenka zábavního a současně vzdělávacího parku měla podpořit vědeckotechnickou mládežnickou činnost Q-klubu mimo vlastní budovu do nejbližšího okolního venkovního prostoru.  Podobný koncept dnes známe z nedalékého plzeňského parku TECHMANIA nebo libereckého areálu IQlandia. Měl zde být umístěn rázostroj, neboli Newtonova houpačka, v rozměru lidské postavy a podobné fyzikální exponáty osazené do veřejného prostoru přírodního parčíku. Tato snaha bohužel nezískala finanční podporu.

 

2. část - zadání

část 3 - filozofie projektu

část 4. - obavy a otazníky

část 5 - osobní poznámka k zadávání zakázek